Břízka ze zahrady

Břízka ševelí s větrem.
Dva milenci
ještě si pár otázek odpoví.
V nahé větvi pozdního odpoledne
vzhlédnou spolu k nebi.
Tam bílé chomáčky vzdychají.
To pozemské toulání.

Jako komínem vznese se.
Zůstane jen ten vítr.
Stříbrný pocit,
který zachvívá na zátylku.
Otlačky na kůži stínem listí.
Zvedneš se až za chvíli.
Ke společnému rozplynutí.