Zápisky...

Krása bývá trochu smutná
fena na vodítku.
A večery podzimní origami,
z papírových kapesníků soudě.
Panák rumu do čaje,
pytlík v sítku.
Z mramoru sochy piety,
želé medvídek s delfínem v hroudě.
Krása bývá trochu smutná
pochcané nároží.
Tvář hrubá pole čerstvě sklizené,
celý z toho k smíchu.

Závoj

20.09.2020

I.
Když závoj poodhalí ruku v klíně.
Rozepsaná ptačím pírkem,
které padá vstříc hlíně.
Křehká a třepotavá silueta pod tílkem.

Žízeň

18.08.2020

Ještě včera žízniví jsme byli
Ještě včera bosé nohy po oblázcích
chodívaly
Ještě včera dívaly se prázdné láhve dnem
na svět okolo

Obrazy mizí

18.08.2020

V mžikotu světel
Někde na půl cesty mezi železniční tratí
A ospalým sluncem
Pozoruji odrazy ve skle
A slova v hlavě tancují
Světlo a tma je podstatou obrazu
Poslední co svítí než dopíši tyto řádky
Je žárovka v kupé vlaku
Obrazy mizí

Trpký čaj

24.06.2020

Zhořkl text, který druhým dnem píšu
po horkém bylinkovém čaji.
Snad ozdraví to vzduch,
po kterém se oči ptají.

Nejisto

15.05.2020

Půjdu se složit ve tvůj klín
mnich při meditaci.
Dopis složený do obálky
co přinesl zprávu:
Svět je jen imitací,