Košík
0
0,00 Kč
Jsi jak divoká růže bez vody.
Sice ještě pícháš,
ale jinak skoro chcíplá.
Ve vteřinách zdobíš,
na roky je po tobě prd.
Opadle lístky dávají sbohem větru.
Už sebou netřesou.
A vůně vzpomínání zhořkne na patře.
Já klacek, co podpíral tě.
Ještě teď bych se radši přelámal.
Moje milá, vzpomínko!
Kéž hlína sevře tě v pěst
a zbude prach.
Snad zasloužím si vytéct z klína skal
a založit ti na nový květ.
Snad.