Jsi moje moře

Jako moře, modrá hladino,
občas mi tykáš: Ty můj hrdino.

Vnořit ruce, cítit objetí
okolo sebe. Míjet se až k dojetí.

Panno blankytná, ve vlnách tvých
tonout a cítit tvůj hebký smích.

Když k břehům doráží tvá voda a pohled vrhá.
pod ubíhajícím pískem tělo mé k zemi strhá.

Jako moře, moje zamilované,
ležím sám a v čmouhách na zdi je malované,
-
že my dva objetím a doteky v sobě
neutoneme. Ruka má, vzdálená je tobě.

Hladino blankytná a rovná.
Chvěji se místo tebe, kdo to pozná.