Krása bývá trochu smutná

Krása bývá trochu smutná
fena na vodítku.
A večery podzimní origami,
z papírových kapesníků soudě.
Panák rumu do čaje,
pytlík v sítku.
Z mramoru sochy piety,
želé medvídek s delfínem v hroudě.
Krása bývá trochu smutná
pochcané nároží.
Tvář hrubá pole čerstvě sklizené,
celý z toho k smíchu.
Teplá voda, ve dřezu špinavý talíř,
mastná skvrna na noži.
Odveď si mě domů.
Dost už mám toho sychravého přepychu.