Můj pokoj

Jsi jak ustrašený sníh, bílá.
Ve čtyřech je tvá síla.
Třeseš se, celá provinilá zima.
Jsi přitažlivá, mrkej očima svýma.
Ošklivě, přitažlivá k zemi, slina.
Od všech neřestí trochu a hlavně líná.
Přešlapuješ své neurotické místo.
Dno nesměj se, budeš muset sníst to.
Dojdi se zeptat, trpká hladino.
Ráno se tváří jak nedopité víno.
Deka, nahá, tě zakryje.
Slunce ze závěsu monogramy pije.