Omluva

(inspirováno textem Ivo Plicky)

...
tou ženou, co se bojí,
tou ranou, co se hojí;
...
když déšť zkrápí střechy,
když zrají první ořechy;

Toužím
ten tmou zašlápnutý květ
v naruči mít zpět.

Soužím
se pro tvůj teskný svět
a pár špatných vět.