V ovocném sadu

Tvůj klín květy chlupatý je měkké lože.
Stromů nohy rozkročené plody nesou.
Matko krajino rodná.
Kde končí rovina, tam vystupují prsy tvé
zkrápěné čerstvou rosou.

Občas se stydlivě přiodíš do šatů bílých.
Ženo divá, vášní rozevlátá.
V tobě milenko hřejivá se dobře snívá,
když svlečená k zemi se díváš.
Za listím, které do vlasů zpět se nevlátá.