Zápisky...

Lehají si s větrem do usušených prádel,

Půjdu se složit ve tvůj klín
mnich při meditaci.
Dopis složený do obálky
co přinesl zprávu:
Svět je jen imitací,

Větvičku sakury do vlasů.
Růžový květ
je cítit z hlasu.

Dveře zavři snad tě ochrání.
Hromada z kamenů
pod dekou schovaní
pohled
než oknem uletí,
tupě bolaví
naposled.

Sahám si na zápěstí
Abych věděl
Jestli bdění a sen se přemostí
Snést ten úděl
Máslo škrábu ze země
Chleba do koše
Rána taková jen pro mě
tyhle chutě a rozkoše.

Tíseň, přišla mě přikrýt.
stopa ženy

Na dvousté čtyřicáté straně usnu jak záložka
vložený do knihy o duševní síle.
listuji o pár stránek dál. Šustí ta chvíle.