Zcukernatěla pole medových večerů.
Žňovky jsou už zase kyselé,
když loučí mě s tebou.
31.srpna letní lásky si prominou,
že blesky je krájely po třiceti stupních
na snopce do stínu schovaných veder.
Naučily nás čekat ještě pár dní
na konec vystoupení dešťových kapek.
Na ovocné konce suchých vín,
které protečou mojí hlavou....
Máš svý cesty rád
Na značkách je vidět řád
Pořádek lanovek
Neklid rozčepýřených stromů
Pořád ještě jsi člověk
A našel jsi cestu domů.
Sejdeme se v Chocni
S vlak papírem v ruce
Poruchy na drátě
Nálezy popsané ztrátě
Sejdeme se v Chocni
Turisté bez svačiny
Batohy paměti prázdné
Nástupiště na konci dne
Chudí jsme rozumem
A možná své dny přežijeme
O víc než jedno zapomnění
S přísliby reinkarnace
Voníš mi jako zmoklá slepice,
když sedí na vejcích za červencové plískanice.
Voníš mi po celém těle,
jako bych byl plakátovací plocha
a ty ta reklama na slevy v Lidlu.
Vejce velikosti M.
A já bych si nejraději lehl na zem.
Ne, do obchodu nepůjdu!
Dnes vystačím si suchým rohlíkem.
I maminka to říkala, že mám jít spát....
Za stolem, kde servíruji si čaj,
letokruhy zvýrazněly ohmatáním.
Roky ve stýskavé tváři.
Dobrovolně padám k zemi,
když naléháš, abych dával pozor.
Čaje hlt, který se neudržel za okraji.
A k tomu všemu mi odstává ruka,
chce něco obejmout a uchopit.
Prázdnota uvnitř ucha na konvici.
Pevně mě svírej v dlani a vypij až na dno....
Břízka ševelí s větrem.
Dva milenci
ještě si pár otázek odpoví.
V nahé větvi pozdního odpoledne
vzhlédnou spolu k nebi.
Tam bílé chomáčky vzdychají.
To pozemské toulání.
Jako komínem vznese se.
Zůstane jen ten vítr.
Stříbrný pocit,
který zachvívá na zátylku.
Otlačky na kůži stínem listí.
Zvedneš se až za chvíli....
