Zápisky...

Je čas kameny sbírat
Sběrna vlevo
Ještě 100 m
Je čas
Všude otevřeno
Kameny v oknech
Kameny na srdcích

Nikdy tady
a nikdy teď,
nepatřím tobě,
nepatřím času.
Sprchu si dám rozepsanou slovy
nad ránem zbitým od poslední půlnoci.
Nikdy tady
a nikdy teď.
Další vlas zůstal mi ve rtech,
polykal jsem dech.
Ten oheň zhášený pohledy
ulpěl mi na květu peřin v posteli.

Až tebe odpojím
Komunikace hlásí error
Až tebe odpojím
Dráty ztěžklé mrazem
Padnou na zem
Až tebe odpojím
230 V nahradím 115 V
Norma je normální
Věci stanou se formální
Až tebe odpojím

Poslední kdo zavřel dveře v domě
S naléhavou zprávou
Jak stín když zapadá slunce
Poslední zaštěkání než zavře se branka
Den za dnem se šeří pod tmavá obočí
Svých vlastních nočních trápení
Ještě bych se prošel zahradou
Ale žádnou nemáme

Nemám sbaleno a vítr ve vlasech
Jsem okraden o touhu vstát
Zatížen padlým dubem v trsech trav
Ve skvrnách mločích jsem se shlédl tentokrát
Když oba dočkáme se rána
Tak se rozlezem
Trefné tvary mraků a vrána
Budou za nás tiše vzpomínat
Jak chutná zem
Kde jsem se válel já s tebou...

Přitulil se ke žloutnoucímu listu
Když připomnělo se mu cosi nechtěné
Zeptal se nože
Proč krájí tak mrazivě rovně
Když svět je kulatý stůl snídaně s večeří
Přijde v poledne
K hostině živého masa se nedořezal
Ryba půlnoci je už vykrvená

Každý muž je romantik v půl dvanácté.
V prázdných talířích zavěšené oči jen pro tebe.
Příbor je něžné milování.
Na prostírce autogram VŠL vlastní dlaní.
Je oběd má paní.
Chvíle než čas nás sežere.